CENTRAL GROUP blog

21. 4. 2017

Brownfieldy jako příležitost do budoucna

Na rozdíl od jiných středoevropských metropolí patří Praha mezi ta hodně zelená města. Z tohoto pohledu je život v Praze velmi komfortní. Problém je ale na straně uživatelů zeleně, kterých v Praze přibývá a přibývat bude, ale metropole pro ně nemá dostatek bytů. V posledních letech je to obehraná písnička, jenže se stále nic moc neděje. A přitom místa tu jsou a nejen na okrajích města. Brownfieldy. Světové metropole je úspěšně kultivují a proměňují v živoucí části měst.

Praha má na svém území obrovské plochy, které postupem času ztratily svoji funkci a využití. Jedná se často o opuštěné areály, které jsou mnohdy zdevastované, nebo je na jejich území ekologická zátěž. A to jsou právě ty hnědé louky, jak by se dalo volně přeložit slovo brownfields.
Opuštěných továren, skladů a jiných bývalých průmyslových areálů jsou po Praze desítky. Podle agentury pro podporu podnikání a investic CzechInvest jich je jen na území hlavního města dokonce více než stovka. Nutno podotknout, že se pražských brownfieldech již řada zajímavých staveb zrealizovala a další velká území již mají svoje projekty. Tuto nutnou regeneraci odstartovali u pražských projektů soukromí investoři. Pokud se budete dnes procházet například pražským Karlínem, budete jen díky několika zrekonstruovaným továrním objektům tušit, že se nacházíte ve čtvrti, kde ještě nedávno kouřily komíny, domy se rozpadaly a rozhodně byste se sem nešli procházet po setmění. Jenže dnes staré známe pořekadlo „Karlínu a Libni zdaleka se vyhni" neplatí. Karlín a potažmo i Libeň prošly v posledních patnácti letech zcela zásadní proměnou a z průmyslové čtvrti je velmi lukrativní pražská adresa. A to jak pro bydlení, tak pro sídla firem.
Právě na příkladu Karlína je vidět, že pro brownfieldy, které jsou často v širším centru města, lze najít nový smysl. Jejich poloha je bez diskuse vhodná nejen pro novou bytovou výstavbu, ale prostor si zde obhájí i další občanská vybavenost ve formě ochodů, restaurací či jiných služeb. Vytvoření nové čtvrti uvnitř města dává mnohem větší smysl, než stavět na okrajích Prahy. Pro město není totiž efektivní rozrůstat se do polí, protože to stojí obrovské finanční prostředky zejména při budování infrastruktury. Pokud se budou developeři opravdu soustředit na brownfieldy, mohla by se Praha přiblížit evropským městům a přestat se nesystematicky rozrůstat do všech stran.
Problematika brownfieldů se samozřejmě netýká jen České republiky. První vlna revitalizace těchto území proběhla někdy v padesátých letech minulého století v USA. V Evropě je potom kolébkou revitalizace těchto území Velká Británie, kde byli nuceni dát nový život zejména průmyslovým areálům z dob průmyslové revoluce. Asi nejznámějším a nejfotogeničtějším projektem přestavby brownfieldu v Anglii jsou londýnské Docklands (viz titulní foto).
Není louka jako louka
Ne všechny transformační plochy jsou pro výstavbu optimální. Řada území je zatížená například velmi vysokou kontaminací půdy či jinou ekologickou zátěží. Z pohledu soukromého investora by se zde mnohdy investice do revitalizace nevyplatila, ani kdyby byly pozemky zadarmo. Častou jsou zde i problémy s nevyjasněnými majetkovými poměry a na některých je zase třeba památkově chráněná stavba. Přesto i s nimi se musí z kapacitních důvodů do budoucna počítat.
Vedení města výstavbu podporuje
Podle odhadů Institutu plánování a rozvoje (IPR) by v Praze mohlo žít v roce 2050 až o půl milionu lidí víc. Podle nového územního plánu, který připravuje IPR, je nutné prostor pro rozvoj hledat právě uvnitř města. V metropolitním plánu budou brownfieldy vedeny pod názvem transformační plochy a jejich odhadovaná kapacita je 320 tisíc obyvatel, přičemž ty největší z nich jako Smíchovské nádraží, Rohanský ostrov, Nákladové nádraží Žižkov, Bohdalec-Slatiny nebo Opatov mají odhadovanou kapacitu 200 tisíc obyvatel.
Jak už to tak u nás bývá, proti výstavbě se často staví jednotlivé městské části. Ty nejčastěji argumentují tím, že při tak rozsáhlém rozvoji části města dojde k omezení občanské vybavenosti, bude nedostatek parkovacích míst či malá kapacita ve školách a školkách. Zní to logicky, ale pokud investoři a developeři budou s municipalitou komunikovat, problém to může vyřešit. V zájmu rozumného investora je tuto infrastrukturu budovat ať už přímo, nebo ve formě příspěvku.

Které plochy se budou v Praze rozvíjet? Druhý díl čtěte zde.

Žádné komentáře:

Okomentovat