CENTRAL GROUP blog

5. 12. 2017

Konec Prahy dvoupatrové

„Vidím město veliké, jehož sláva hvězd se bude dotýkat,“ hlásila kněžna Libuše. Její následovníci, na Pražském hradě usazení, se pak snažili stavět město nejen slavné, ale i krásné a ve své době moderní. Ať už se jednalo o Karla IV. nebo třeba Rudolfa II. A Praha opravdu vyrostla do krásy a ku slávě. Údajně až k tak veliké, že by nyní neměla být moderní.



Patří do Prahy výškové budovy či nikoliv? Otázka, na kterou odpověď převalujeme na jazyku už skoro třicet let. Jen dvě z aktuálně deseti nejvyšších budov Prahy byly postaveny, respektive naplánovány, během posledních 28 let demokratického režimu. Praha se za tu dobu rozrostla. Jak počtem obyvatelstva, tak do šířky – 56 procent pražských domů je nižší než 10 metrů, fakticky tedy jedno- a dvoupodlažních. Diskuse o růstu směrem nahoru prakticky více než čtvrtstoletí stojí nebo spíše přešlapuje na místě.

Zastánci tvrdí, že město určité povytažení zástavby směrem vzhůru jednoduše potřebuje. Pokud se má totiž Praha do budoucna rozvíjet (a prognózy a samotný Strategický plán Prahy mluví o 160 tisících nových obyvatel jen do roku 2030), určitým způsobem nahoru růst muset bude. V tuto chvíli je většina Prahy dvoupatrová „jako za doby Rudolfa II.“ A výškové budovy jsou součástí mixu, který umožňuje držet metropoli ve svých hranicích. Centrum není na jednu stranu nafukovací, na stranu druhou je ale nejatraktivnější částí města a „intenzivní ekonomický kvas“ živený vysokou hustotou obyvatel je přesně tím, co činí metropolitní oblasti jako je Londýn, Paříž nebo třeba Brusel tak atraktivními. Všechny jsou spolu Prahou na žebříčku nejbohatších regionů Evropy, všechny mají své „moderní výškové“ čtvrti.

Kritici naopak tvrdí, že mrakodrapy do unikátního města typu Prahy nepatří, že poškodí její unikátní historický horizont a městu kvůli nim eventuálně hrozí vyškrtnutí z prestižního seznamu UNESCO. Konkrétně v případě Pankráce a zamýšleného „downtownu“ - dotvoření panoramatu pankrácké pláně další stavbou, které vytvoří se stávající zástavbou jednolitý celek – se obávají poškození panoramatického výhledu na město z perspektivy Hradu směrem na Vyšehrad. A potenciální vyškrtnutí ze seznamu mezinárodní organizace používají jako nejvyšší trumf. UNESCO přitom několikrát uvedlo, že pokud tato výstavba splní výškové limity, není pozice Prahy v seznamu ohrožena. Vedle toho je otázkou, zdali členství - na bezpochyby prestižním seznamu - přináší Praze samé benefity a zdali by UNESCO nepostrádalo více Prahu než naopak. Ostatně Drážďany si ani po škrtnutí ze seznamu UNESCO (kvůli novému mostu přes Labe) nemohou na ztrátu návštěvníků či prestiže stěžovat.

Otázka výškové výstavby tak podle všeho stojí na městských plánovačích a veřejnosti. A Praha by se tak několika vyšších staveb mohla v blízké budoucnosti dočkat. Institut plánování a rozvoje hlavního města Prahy v novém Metropolitním plánu už specifikoval 13 lokalit, kde by tyto vyšší budovy mohly stát. Mezi jinými je tam třeba Jižní Město, Holešovice Maniny, Vysočany nebo Žižkov. Ani veřejnost se nestaví k věžovým domům odmítavě, podle nedávných průzkumu se nadpoloviční většina Pražanů vyslovuje pro přiměřenou výškovou výstavbu v hlavním městě. Takže Praha to požene výš!

Žádné komentáře:

Okomentovat