CENTRAL GROUP blog

19. 10. 2018

Zákonné lhůty jsou od toho, aby se dodržovaly!!!

Když se americký sportovní tým nepotká s formou, trenér obvykle zahlásí „back to the basics.“ Zpátky k základům. Nesázet na nějakou nástavbu a extra řešení, prostě dělat věci jednoduše a makat. Tolik sportovní moudrost. Českému procesu stavebního povolování se – diplomaticky řečeno – nedaří. Těmi základy, od kterých se odrazí ke světlejší budoucnosti by mohly být lhůty. A jejich důsledné dodržování.


Plánovat můžete v krátkodobém, střednědobém i dlouhodobém horizontu. Ten nejdelší časový výhled obvykle z politického hlediska nabízí nejatraktivnější možnosti. Slíbit něco velkolepého - jako že do deseti let uděláme Českou republiku nejkrásnější na světě, nebo že do roku 2030 budeme jezdit mezi Prahou a Brnem rychlovlaky za 40 minut – nabízí prostor patnácti minut slávy pro autora nápadu i krásnou vizi pro jeho publikum. Snít je jistě krásné a vlastně i potřebné. Někdy jsou ale potřeba - vlastně i k realizaci těchto vzdálených snů - i přízemnější kroky. 

V těchto dnech formující se Rada hlavního města tak sepisuje programové prohlášení a sní o řadě věcí. Podle volebních programů diskutujících politických stran především o tom, že po čtyřech letech stagnace, kdy se Praze nedařilo rozjíždět velké infrastrukturní projekty, posouvat ty stávající a ceny bytů v důsledku zablokovaného povolovacího řízení vyletěly o desítky procent, začnou Prahu opět rozvíjet. Jistě chvályhodná myšlenka. Do programu se tak jistě dostane trasa metra D i Pražský okruh (vize směřující spíš do čtvrté dekády tohoto století), možná nový stavební zákon (byť ten je v gesci MMR, jež jej podle slov náměstkyně Pavlové plánuje na rok 2021) a určitě centrální stavební úřad pro metropoli, jež by koncentroval odborníky a pravomoci a díval by se na rozvojové záměry z vyšší perspektivy. Ještě jednou, plány rozhodně cenné, ale – slovy spojeneckých generálů řídících invazi na starý kontinent – je to příliš vzdálený most. 

Co tedy mohou noví zastupitelé udělat pro nastartování rozvoje ihned? Podle odborníků především tlačit na dodržování lhůt a lepší manažerské vedení jednotlivých stavebních úřadů. Pražský povolovací proces se totiž nachází ve zvláštním „vzduchoprázdnu,“ kdy přes zákonem definované lhůty úřady často svá rozhodnutí nevydají a brzdí tím celý dominový efekt získání všech potřebných povolení. Vzhledem k tomu, že český povolovací proces je jeden z nejkomplikovanějších na světě (v mezinárodních srovnáních vychází, že máme stejně „kvalitní“ zákon jako řady rozvojových zemí ve válečném stavu) a počet potřebných razítek jde do desítek, prodlevy se nasčítávají a ve finále nás dovedly k tomu, že mezi pojetím záměru postavit bytový dům a jeho kolaudaci v Praze uběhne dekáda. 

Zkrátka podobně jako mají svoji zodpovědnost žáci základní školy nebo jakýkoliv zaměstnanec, musí mít tuto i úřady. Není možné, aby úředníci alibisticky odkládali svá rozhodnutí, aby neplnili své povinnosti, aby se stát mohl vymlouvat na personální nedostatek a podobně. V době, kdy úřady vyžadují od občanů a především firem plnění obrovského množství informační povinnosti, není možně, aby sami na sebe tuto přísnost neaplikovaly. 

Ještě jednou: Back to the basics. Až se vrátíme k základům a opět nalezneme svoji hru, můžeme se začít pokoušet o nástavbu. Těmi základy je současný stavební zákon a pevné dodržování toho, co definuje. Tedy lhůt.

Žádné komentáře:

Okomentovat