CENTRAL GROUP blog

1. 11. 2018

Světová banka: Stavět v Česku není dobrý nápad

Kdyby to nebylo k pláči, bylo by to k smíchu. České republice patří “krásné” 156. místo mezi 190 státy v žebříčku Světové banky Doing Business, který seřazuje země planety podle rychlosti procesu získání stavebního povolení. Niger, Čad a Venezuela jsou - v žebříčku - naši sousedé. Naši skuteční sousedé - Německo, Rakousko, Polsko a Slovensko - jsou daleko před námi. A bohužel nic nenasvědčuje tomu, že by se alespoň chystala výraznější léčba na toto nejbolavější místo české konkurenceschopnosti.




Chcete stavět? Tak to hlavně nedělejte v České republice. Toto je jedno z hlavních poselství, které potenciálním investorům o naší zemi už několikátým rokem v řadě posílá Světová banka.  Byť si totiž celkově Česká republika ani v letošním vydání jejího Doing Business v součtu nevede nikterak špatně a na celkovém 35. místě je - díky dobrému umístění v kategoriích jako přístup k energetické síti (10.) či mezinárodní obchod (sdílené 1. místo) - hned v závěsu za nejvyspělejšími zeměmi světa (vítězem se stal Nový Zéland, následovaný Singapur a Dánsko), kategorie “Získání stavebního povolení” je dlouhodobou bolestí srovnatelnou snad jen s “nekonečnou migrénou”. Jak navíc podotýkají experti, dokonce i tato migréna je poněkud zkreslená a utlumená prášky na bolest, a problémy jsou ve skutečnosti ještě hlubší. Analytici Světové banky totiž zkoumají pouze zákonem definované procesy a lhůty. V Česku si ale úřady v jednotlivých krocích celého procesu mohou vyžádat stanovisko dotčeného orgánu a “vypořádání tohoto dotazu” žádný časový limit nemá. Získat tak veškerá razítka třeba pro stavbu bytového domu tak v Česku může trvat až deset let. Což je ostatně jeden z důvodů, proč je na trhu nedostatek bytů a ceny nemovitostí vyšplhaly i nad finanční možnosti nadprůměrně vydělávajících Čechů.

Změna je přitom možná. Při detailnějším prozkoumání žebříčku Doing Business se jen za posledních tři/pět let kolem ČR přehnalo několik států, které toto problematické podvázání svého ekonomického potenciálu vzalo vážně a rozhodlo se s tím něco dělat. Válkou rozvrácený Irák si od roku 2015 polepšil z 147. na 103. příčku, Kazachstán poskočil za stejné období o celých sto míst na 35. Pozici. A neobstojí ani argument, že velký skok vpřed je možný pouze u zemí, které - eufemicky řečeno - mají jistý deficit ve státní administrativě. Největším skokanem v daném období je totiž nedaleké Srbsko, které ještě v roce 2015 celý žebříček- společně se státními anarchiemi typu Somálsko - uzavíralo, v jeho letošním vydání už otevírá druhou desítku (11.).    

Z této perspektivy je možná nejhorším aspektem celého problému ČR určitá nehybnost. Byli, jsme a budem, problémy neřešíme. Na nedávné konferenci Sdružení pro architekturu a rozvoj, kde odborníci v oboru představovali deset vizí, kterak rozhýbat urbanistický rozvoj Prahy, potažmo České republiky vystoupila se svým příspěvkem i náměstkyně ministryně pro místní rozvoj Marcela Pavlová se “zprávou” o plánech na celkovou rekodifikaci stavebního zákona. Záměr jistě úctyhodný, bohužel dle harmonogramu by nový zákon šel do sněmovny nedlouho před parlamentními volbami 2021, což – jak v druhém bloku konference poznamenal Jiří Pospíšil – znamená, že definitivní schválení zákona napsaného touto administrativou bude mít podle všeho v rukou až sněmovna příští. Pravděpodobně s vlastními a lepšími nápady, jak zákon opravit. Co tedy myslíte: je větší šance že Česká republika zahájí cestu vzhůru žebříčkem nebo ji dříve stihne předběhnout třeba Sýrie? V tomto světle je tedy pozitivní zprávou fakt, že ministerstvo jen nečeká na rekodifikaci, ale sází i na postupné kroky. Snad tedy alespoň částečná novela, kterou nyní připravuje a kterou chce zavést fikci souhlasu, jisté zrychlení přinese.

Žádné komentáře:

Okomentovat