8. srpna 2019

Vzácná „dešťovka“ aneb Zelené střechy nejsou vše

Zelené střechy v projektu Central Group Jižní výhledy na pražských Stodůlkách
Vody celosvětově ubývá, čímž se ztenčují i zásoby té pitné, kterou dnes často využíváme i tam, kde to fakticky není potřeba. I proto se v nových projektech stále častěji detailně řeší, jak v daném místě co nejlépe zužitkovat vodu, která fakticky nic nestojí – dešťovou. Ta velmi napomáhá v boji s panujícím suchem nejen tím, že se v daném místě vsákne, ale lze ji například i zadržet a závlažovat zeleň v okolí projektu. Do celého komplexu nakládání s dešťovou vodou pak spadají i v poslední době tolik populární zelené střechy, které pomáhají zmírnit její odtok.

„V celé republice, celém světě, se řeší nevhodné nakládání s dešťovou vodou. To spočívá v tom, že místo aby se využila, tak se okamžitě pustí do kanalizace,“ přibližuje základní podstatu opatření Martina Drbalová, vedoucí Oddělení projekce technické infrastruktury u nás v Central Group. České úřady a potažmo stavitelé se tak čím dál více snaží, aby Česká republika nebyla pouhou pomyslnou střechou Evropy, z níž voda jen odteče, ale obohatila zdejší ztenčující se zásoby.

Sdružení oboru vodovodů a kanalizací SOVAK ČR například už dříve upozornilo, že čistírny odpadních vod vyprodukují téměř dvojnásobné množství vody, jelikož do nich vedle splašek teče i ta dešťová. Tu však není třeba nákladně čistit a čistírny jsou tedy zcela zbytečně zatěžovány. Zpracování odpadních vod se tím také významně prodražuje. Řešením jsou právě snahy o zužitkování dešťové vody tak, aby se její odtok do běžné kanalizace minimalizoval, či ideálně zcela eliminoval.

Zadržet, využít, až pak vypustit…


Zásadou pro hospodaření se srážkovou vodou tak je, aby maximum z ní bylo na daném pozemku využito či zadrženo. Ideální stav je podle odborníků ten, kdy se voda, která v daném místě naprší, na tom samém místě i vsákla či zužitkovala. V nejlepším případě by se měla prosáknout do spodních vrstev půdy a umožnit tak doplnění ztenčujících se zásob podzemních vod a tím i vznik přirozeného koloběhu vody.

Příklad výstavby vsakovacích bloků společnosti ASIO
Existuje pro to celá řada odborných i legislativních pravidel, která v první řadě preferují právě takzvané zasakování. Stavitelé při projektování technické infrastruktury nejčastěji k tomuto účelu využívají takzvaná vsakovací tělesa. To je nejčastěji výkop vyplněný únosnými plastovými krychlemi, do nichž vede kanalizace určená pro svod dešťové vody ze střech okolních staveb. V nich se voda akumuluje a postupně zasakuje do zeminy.

Podobně může posloužit i vsakovací průleh, což je povrchová obdoba, kdy je jen snížený terén, do kterého se srážková voda pojme.

Ne vždy jsou však pro vsakování vhodné geologické podmínky. Například u jílovité půdy se příliš srážek zkrátka nevsákne a je tak potřeba vyřešit její zadržení (retenci) či skladování (akumulaci). „Česká legislativa preferuje zasakování. Ne všude je to ale možné a nastupuje zadržování vody a vypouštění přímo do vodoteče,“ vysvětluje projektantka Central Group Drbalová.

Zadržovat dešťovku přitom lze buď v podzemním, nebo povrchovém prostoru, kdy se voda může opět částečně i vsakovat a částečně vypařovat. Tím se zlepšuje mikroklima v daném místě. „Pokud ani toto nejde, pak se dá udělat akumulační nádrž a s touto vodou můžeme zalévat zeleň v místě stavby. Tyto možnosti se mohou volně kombinovat,“ doplňuje Drbalová.

Vše souvisí se vším


Z výše uvedeného mimo jiné vyplývá, že v rámci snah o zadržení maximálního množství dešťové vody se v každém novém projektu v Praze staví odděleně splašková a srážková kanalizace. Vzhledem k okolní zástavbě a složitosti inženýrských sítí v metropoli se však nelze zcela vyhnout ani tolik nepopulárnímu regulovanému upouštění srážkových vod do běžné kanalizace. Vždy však platí, že s rozdílem, co naprší, a co odteče, se musí něco udělat.

Chystaná Parková čtvrť v severní části Nákladového
nádraží Žižkov klade důraz na početné zelené plochy
Mezi opatření pro regulovaný odtok vody patří například i tolik populární zelené střechy, kdy část vody využije zeleň, část pak pomaleji odteče do dešťové kanalizace. I minimální vrstva kačírku navíc dokáže odtok srážek zpomalit natolik, aby se dala voda v místě lépe využít. „Podle toho se pak navrhuje i velikost retenční nádrže a podobně. Vše tedy souvisí se vším,“ upozorňuje Drbalová. Regulovaný odtok srážek mimo jiné pomáhá také omezit vznik bleskových podvodní.

Obecně pak v boji se suchem, ale i v nakládání s dešťovou vodou, pomáhá zeleň - tedy stromy, keře i velké travnaté plochy. Ty zcela přirozeně vláhu akumulují a pomáhají v místě snižovat dopady dlouhotrvajícího sucha. I proto se stále častěji u nových projektů objevují velké parkové části či vodní prvky typu vodotrysků, které zvlhčují vzduch a zmírňují tak pocit sálavého tepla. Nevýhodou takového řešení však je, že se voda v těchto prvcích musí chemicky čistit a projekt se tím prodražuje.

Řada těchto prvků se nicméně objeví například v plánovaném projektu Central Group Parková čtvrť. Ten vyroste v severní části Nákladového nádraží Žižkov, jednoho z největších brownfieldů v širším centru města. Už nyní se však podobná opatření objevují v existujících či právě realizovaných projektech jako Jižní výhledy na Praze 5 či Zahrady Bohdalec v desáté městské části. Snažíme se tak přispět k odpovědnému nakládání s vodou, které bude čím dál důležitější.

Přispět může každý


Přispět v boji proti suchu navíc může každý majitel nemovitosti tím, že zreviduje svůj pozemek a takzvaně zpropustní nevhodně zastavěné plochy. V praxi to nejčastěji znamená nahradit asfaltovou či betonovou přístupovou cestu například zhutnělou zeminou či travnatou plochou. Takové úpravy jsou ve výsledku nejen praktické, ale pohledově vypadají mnohem lépe než původní nepropustná vrstva.

Jak lze propustnost povrchu řešit, shrnul už v roce 2009 Ústav pro ekopolitiku, o.p.s v publikaci Jak hospodařit s dešťovou vodou na soukromém pozemku - Praktický rádce pro obnovení propustnosti (PDF, 2,19 MB). Inspirovat se tak může každý včetně hrubých představ, na kolik taková úprava finančně vyjde.


Žádné komentáře:

Okomentovat